Bavorsko má největší počet zařízení na bioplyn v celém Německu. Podíl elektřiny vyrobené ekologickým způsobem v elektrárnách Haag v Horním Bavorsku je kolem 20 %, což je více než dvojnásobek německého celostátního průměru. Farmáři v tomto regionu přeměňují suroviny z obnovitelných zdrojů na plyn již od poloviny devadesátých let minulého století a vyrábějí energii z kukuřice, jatečního odpadu či kejdy pomocí kombinovaných tepelných elektráren postavených na farmě. Odpadním produktem procesu výroby elektřiny je teplo. Pomocí výkonných deskových výměníků tepla lze tuto tepelnou energii využívat pro vytápění blízkých obydlí a výrobních budov.
Jedním z průkopníků využívajících tyto kombinované tepelné elektrárny byla společnost „Niedermeier Bayern BHKW GmbH“ se sídlem v Wasentegernbach/Dorfenu v okrese Erding. Tato rodinná firma působí na trhu regenerační výroby energie pro komerční účely od roku 1921 a spolehlivá kvalita všech komponent elektrárny vždy hrála zásadní roli. Každý rok vybuduje provoz o 10 lidech 20 kombinovaných tepelných elektráren, systémů na bioplyn a rostlinný olej, s výkonem v rozmezí od 100 do 1 000 kW, přičemž zákazníci mají stále větší zájem o využití tepelné energie z odpadního tepla. „Bavorská BHKW“ využívá deskové výměníky tepla s vysokým výkonem společnosti Kelvion a garantuje optimální využití tepelné energie. „Provádíme instalace pouze deskových výměníků tepla vyrobených společností Kelvion. Jejich kvalita je vynikající a nabízí také skvělý poměr kvality a ceny. Ještě důležitější však pro nás je servis a krátké dodací lhůty. Společnost Kelvion tohle všechno nabízí. Deskové výměníky tepla jsou také velmi kompaktní na výšku, a to bez ohledu na svou vysokou účinnost. To nám umožňuje určitý stupeň flexibility, když musíme instalovat kombinovanou tepelnou elektrárnu, kde prostor hraje zásadní roli,“ říká Max Niedermeier, výkonný ředitel Bayern BHKW. „Elektrárna na bioplyn není nic jiného než gigantická kráva,“ říká Alexander Niedermeier, který nese odpovědnost za výrobní procesy. Na předním konci je například kukuřice jako vysoce energetický materiál z obnovitelných zdrojů, která kvasí a vyrábí energii v kvasných nádobách, kam se přidává kejda. To, co vychází na druhém konci, se používá jako hnojivo na pole pro další úrodu. Ekologicky smysluplný a ekonomicky ziskový cyklus. Díky tomuto typu praktické ochrany životního prostředí lze postupně vydělat pěkné peníze. A to díky dotacím a zákonem garantované výkupní ceně elektřiny odvedené do sítě podle německého zákona o energii z obnovitelných zdrojů EEG. A i když je okres Erding idylickým místem, kde je Bavorsko stále ještě typickým Bavorskem, nejsou tito němečtí bioplynoví farmáři určitě idealisté, ale dobří obchodníci, kteří staví na ekonomických předpokladech. Bioplynové elektrárny musejí garantovat zisk, aby do nich farmáři investovali. Každý kW instalované (elektrické) a bioplynové elektrárny přijde farmáře až na 4 000 eur, které musí investovat ze svého. Nejvíce žádaná velikost elektrárny v Bavorsku je kolem 200 kW elektrického výkonu. Elektřina je dodávána do veřejné elektrické sítě a společnosti vyrábějící bio-elektřinu je podle zákona o energii z obnovitelných zdrojů vyplaceno 17,5 centu za kW. Investiční prostředky se vrátí po přibližně sedmi až osmi letech. Toto platilo až do roku 2006. Poté se ceny surovin náhle dramaticky zvýšily.
Ceny dramaticky vzrostly díky nabídce a poptávce na světovém trhu. Legislativci na situaci zareagovali dodatkem k zákonu EEG, kterým zvýšili garantovanou cenu za elektřinu na 21,67 centů za kW/elektrické energie. Cílem tohoto zákona je motivovat a ukázat, že elektrická a tepelná energie vyrobená kogeneračním způsobem vede k nejlepší možné celkové efektivitě. Další 3 centy se vyplácejí za každý smysluplně využitý kilowatt tepelné energie. Předpokládá se, že zákon začne platit na počátku roku 2009. Geostrukturální realita v Horním Bavorsku efektivní využití tepelné energie téměř neumožňuje. Izolované farmy a kolem nic jiného, než krajina. A z tohoto důvodu byla větší část tepla jednoduše vypuštěna do vzduchu. Cílem je však využít teplo například pro vytvoření sítí lokálního a dálkového vytápění. A zde leží budoucnost kombinovaných tepelných elektráren.
Farmář nasype kukuřici násypkou do kvasné nádoby, což je uzavřené koryto s kejdou, kde se kukuřice rozkládá díky velmi citlivým bakteriálním kmenům přirozeného původu. Během tohoto procesu se uvolňuje metan. Tento plyn proudí do sušičky plynu nainstalované za kvasnou nádobou, je zbaven síry a nakonec skončí ve spalovací komoře vysoce účinného motoru MAN. „Jde o náš preferovaný pohon,“ říká Alexander Niedermeier. Chladicí voda motoru se zahřeje na 85 °C a je přečerpána protiproudem do deskového výměníku tepla VT 10 CDH-10 od společnosti Kelvion. Na druhé straně deskového výměníku tepla protéká studená technická voda. Při průtoku deskami se technická voda ohřívá a současně chladí technologickou vodu. Technická voda ohřátá tímto způsobem se vrací zpět do okruhu ohřívací vody. Plocha povrchu výměníku tepla s 59 deskami je 6,56 m2 a vyrobí tepelný výkon o velikosti 185 kW. Tento proces výměny tepla je pro trvalé chlazení motoru absolutně nezbytný. Nedojde-li k odvodu tepla, mohla by se jednotka přehřát a zničit. Farmář Anton Obermeier, jehož rodina patří od roku 1995 mezi první bioplynové průkopníky, provozuje na své farmě elektrárnu „Bayern BHKW“ o výkonu 125 kW. 100 % elektrické energie je dodáváno do veřejné sítě a farmář odebírá zpět 15 až 20 kW, aby „pokryl potřeby celého komplexu své farmy,“ říká pan Obermeier. K vytápění domu a farmy na příjemnou teplotu může využít pouze 30 procent tepla a kvasnou nádobu musí udržovat při konstantní teplotě 40 °C, což je ideální teplota pro kvasný proces. Pan Obermeier svůj systém upgradoval a ten teď od konce roku 2006 funguje bez problémů. Během tohoto období elektrárna vyrobila 1 277 055 kW elektřiny.
Sdílet stránku